Vědci z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně se intenzivně věnují vývoji nanotechnologií. Konkrétně pracují na výzkumu nových pigmentů do antikorozních nátěrových systémů. Právě ty by měly ochránit například kovové konstrukce nebo také železniční, silniční i stavební prvky. „Vyvíjíme novou generaci nátěrových hmot, která umožní aplikovat menší tloušťku povlaku. Právě to vede k menší spotřebě materiálů, jednoduššímu použití...
Jak se změnil vztah Čechů k jídlu během pandemie? Více se bojí nedostatku, častěji promýšlejí nákupy a z jídelníčku vyškrtávají ryby, alkohol a sladkosti. Na druhou stranu si ale více váží místních potravin, jejich pěstování a také okolního prostředí. Ukazují to výsledky průzkumu trojice badatelů, který uskutečnili v rámci programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Vědci navázali na mezinárodní výzkum z roku 2020 a od října...
Zužitkovat nespotřebované pečivo, které by jinak skončilo na skládce, se rozhodli vědci z Agronomické fakulty MENDELU. Ze ztvrdlého, neprodaného chleba vaří v univerzitním pivovaru klasický český ležák. Od začátku projektu připravili třicet receptur ležáku, teď se chtějí soustředit také na další druhy piva. Jedním z cílů je omezit plýtvání potravinami. „I nespotřebované pečivo je svým způsobem odpad. V žádném případě se...
Z předběžných výsledků výzkumu Mendelovy univerzity v Brně ze čtyř zemí vyplývá, že až čtvrtina lidí nad 50 let trpí techno zahlceností, složitostí nových technologií, popřípadě tzv. techno invazí – tedy pocitem, že každého z nás lze zastihnout kdykoliv a kdekoliv a od technologií se prostě není možné odříznout. Jeho vliv ještě akcelerovala pandemie COVID-19 a přesun dalších pracovních aktivit...
Zájem o léčivky v posledních letech v České republice roste a covidová pandemie tento dlouhodobý trend ještě přiživila. Odráží se to na rozloze osázených ploch, ale v současné době i na nedostatku semen. Velmi populární jsou bylinné čajové směsi, které ovlivňují horní cesty dýchací, působí proti horečce, desinfikují organizmus a mají vliv na posílení imunity. „Podle posledních zpráv byl letos zájem o osivo minimálně třikrát...
Velkým problémem dnešního zemědělství je zhutněná půda, která mimo jiné brzdí růst kořenů. Rostliny by do takové půdy dokázaly svými kořeny proniknout, ale s nadsázkou řečeno se jim moc nechce. Nadměrné zhutnění půdy přitom poznají překvapivým způsobem – díky plynnému rostlinnému hormonu etylénu. Současné zemědělství dokáže produkovat velké množství potravin, často však bohužel nepříznivě ovlivňuje životní prostředí...
Místní akční skupiny (MAS), kterých v současnosti působí v Česku zhruba 180, jsou velkým hybatelem života na venkově. Jejich hlavní role je především v podpoře projektů, na něž je možné využít evropské dotace. Aktivnější skupiny však nejen rozdělují peníze, ale různorodými činnostmi vstupují do života regionu a místní obyvatelé o nich pak vědí. Jestliže se podařilo život na venkově v posledních dvou desetiletích nějak zlepšit...
Vztah mezi zapojením dětí a dospívajících do organizovaných volnočasových aktivit a jejich zdravím a zároveň vliv prostředí, v němž žijí, zkoumala mezinárodní studie, jejíž hlavní autoři působí na katedře rekreologie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní Journal of Epidemiology & Community Health. „Jedná se o vůbec první mezinárodní studii, která posuzuje vztahy mezi zapojením do organizovaných volnočasových aktivit a zdravím...
Období sucha jsou od začátku 20. století v Evropě kratší, ale intenzivnější. Jejich vyšší teploty způsobují větší ztráty vody z půdy. Výrazně negativně tak působí na rostliny a poškozují zemědělství. “Tyto extrémy se projevují zejména v teplé, tedy vegetační části roku. Navíc převažují v posledních dvou dekádách. Hospodaření v krajině na tyto změnu bude muset reagovat,” uvedl hlavní autor studie Ioannis Markonis. Mezinárodní...
V České republice na lokalitě Lány u Břeclavi vykopali společně s keramikou pražského typu, která je spojována se Slovany, zvířecí žebro s vyrytým nápisem. Jedná se o nápis ve starogermánských runách. Tento naprosto jedinečný objev je objevem nejstaršího dokladu písma u Slovanů, za které byla až dosud považována hlaholice. Přelomový objev archeologů Masarykovy univerzity ukazuje, že Slované již před zavedením hlaholice přišli...
