Děti, které sportují a chodí do kroužků, se podle nové studie cítí lépe. Bez ohledu na to, z jakého prostředí pocházejí

Vztah mezi zapojením dětí a dospívajících do organizovaných volnočasových aktivit a jejich zdravím a zároveň vliv prostředí, v němž žijí, zkoumala mezinárodní studie, jejíž hlavní autoři působí na katedře rekreologie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní Journal of Epidemiology & Community Health.

„Jedná se o vůbec první mezinárodní studii, která posuzuje vztahy mezi zapojením do organizovaných volnočasových aktivit a zdravím dětí a dospívajících v kontextu jejich sociálního a socioekonomického zázemí. K tomu nám posloužila data z devíti rozličných států, vedle České republiky například z Kanady, Arménie či Ruska,“ uvedl vedoucí katedry rekreologie Zdeněk Hamřík.

Do výzkumu se zapojilo přes 55 tisíc školáků ve věku 11, 13 a 15 let. Téměř 38 tisíc z nich pocházelo z úplné rodiny, zastoupeny byly i děti žijící s jedním rodičem nebo v nevlastní rodině. Odborníci u mladých respondentů mimo jiné zjišťovali, zda a jakou organizovanou volnočasovou aktivitu provozují – jestli jde o týmový či individuální sport, umělecké aktivity nebo členství v některé mládežnické organizaci.

„Dobrou zprávou je, že přes 80 % dětí a dospívajících ze zapojených států má do svého mimoškolního rozvrhu zařazenu alespoň jednu organizovanou aktivitu. V tomto ukazateli byli čeští respondenti v rámci naší studie dokonce nejlepší. Dle očekávání pak míra zapojení do těchto aktivit s věkem klesá. U chlapců hrají prim týmové sporty, u dívek pak umělecké aktivity,“ přiblížil první autor studie Petr Baďura.

Přestože se státy zapojené do studie výrazně liší sociokulturně i výkonem ekonomiky, odborníci zjistili velmi podobné vzorce účasti v organizovaných volnočasových aktivitách. Více organizovaného vyžití měly děti z lépe situovaných rodin oproti těm z chudších poměrů, stejně tak děti z úplných vlastních rodin ve srovnání s nevlastními či neúplnými rodinami.

„Klíčovým a z našeho pohledu velice pozitivním zjištěním však je, že děti zapojené do organizovaných volnočasových aktivit hodnotí své fyzické i mentální zdraví lépe oproti vrstevníkům, kteří se těmto aktivitám nevěnují, a to nehledě na prostředí, z něhož pochází. Jinými slovy: pozitivněji vnímají své zdraví děti zapojené do organizovaných aktivit nezávisle na socioekonomické situaci či struktuře rodiny nebo zemi jejich původu,“ doplnil Petr Baďura.

Kromě odborných výstupů se pracovníci katedry rekreologie snaží výsledky zmiňované studie HBSC předkládat i nejširší veřejnosti. Na webových stránkách www.zdravagenerace.cz se lidé mohou seznámit s klíčovými závěry studie v tematických okruzích, jako jsou pohybové aktivity, rizikové chování, sociální sítě, obezita nebo spánek.

Zdroj: www.upol.cz