V Česku působí 180 místních akčních skupin, které zlepšují život na venkově

Místní akční skupiny (MAS), kterých v současnosti působí v Česku zhruba 180, jsou velkým hybatelem života na venkově. Jejich hlavní role je především v podpoře projektů, na něž je možné využít evropské dotace. Aktivnější skupiny však nejen rozdělují peníze, ale různorodými činnostmi vstupují do života regionu a místní obyvatelé o nich pak vědí.

Jestliže se podařilo život na venkově v posledních dvou desetiletích nějak zlepšit a zpříjemnit, pak je to také zásluha místních akčních skupin (MAS). Začaly vznikat poprvé před 19 lety.  Skupiny se v Česku již dostatečně etablovaly, získaly si respekt a uznání a mají hrát důležitou úlohu při rozvoji venkova i v dalším programovacím období EU v letech 2021 až 2027. Skupiny se podílejí na projektech obvykle v oblasti podpory vzdělávání, turistického ruchu, sociálních a komunitních služeb, starají se o zkvalitňování životního prostředí či o podporu regionálních výrobků. Nejvíce využívají právě peníze z EU, ale mají také podporu od vlastních partnerů, z kraje a od státu.

Podle Ondřeje Konečného z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně a zároveň předsedy MAS Brána Vysočiny na Tišnovsku, sice lidé mohou vnímat skupiny hlavně optikou dotací a vypisování výzev, ale řada MAS rozvíjí venkov svou aktivitou nad rámec dotací. „Propojují důležité aktéry na venkově, podněcují je k aktivitě a zejména sama skupina uskutečňuje řadu aktivit prospěšných pro rozvoj území. Záleží, jak lidé ve skupině její roli chápou,“ uvedl Konečný, který aktuálně spolupracoval s týmem regionálně-poradenské firmy GaREP na vydání knihy s názvem Místní akční skupiny: Leadeři venkova? Tato kniha mimo jiné vychází z výsledků výzkumu Nové role MAS vedeného Janem Binkem, který byl podpořen Technologickou agenturou ČR a snažil se mapovat dosavadní činnost skupin a hledat jejich nové role.

Řada projektů je podle Konečného velmi inspirativních, některé dokonce i pro zahraničí. Například MAS Brdy-Vltava působící ve středních Čechách koordinuje činnost sociálních služeb tak, že každá obec nemusí mít vlastní smlouvu s provozovateli služeb, díky tomu se sníží administrativa a provoz je levnější. Další skupiny se snaží posilovat komunitní služby, aby potřeba institucionalizované sociální péče byla až tou poslední možností, protože se také obvykle jedná o nejdražší pomoc. MAS Rožnovsko zase iniciovala vznik mikrojeslí, které pomáhají rodičům nejmenších dětí. Konečný jmenoval i některé další podnětné projekty, které jsou hodny následování. Například v Brandýse nad Labem vznikl dobročinný obchod, kam lidé nosí funkční nepotřebné věci, které si mohou jiní koupit. Ve Starém Poddvorově vznikla půjčovna krojů.

Součástí MAS mohou být obce do 25 000 obyvatel, celá skupina musí mít nejméně 10 000 a nejvíce 100 000 obyvatel. Mimo obce mají skupiny také další partnery z veřejného, neziskového i soukromého sektoru či jednotlivce, kteří s nimi spolupracují a pomáhají společně venkov rozvíjet. Předsedy skupin byli a jsou často starostové, kteří patří k nejaktivnějším na venkově a mnohdy jsou přirozenými lídry rozvoje a přicházejí s novými nápady, případně je dokážou vzít za své a pomoct prosazovat. „V začátcích stály MAS na dobrovolnictví mnohem více, než je tomu nyní. Vycházím z předpokladu, že se postupně rozšířila externí podpora managementu skupin a nyní tvoří tzv. kancelář MAS většinou profesionálové, pro něž je to práce na „celý“ úvazek,“ uvedl Konečný.

Zdroj: www.mendelu.cz