Zapomeňte na příkrmy ve formě kaše, teď frčí „jídlo rovnou do ruky“

Taky si pamatujete, jak jste svému potomkovi první jídlo poctivě mixovali a dávali jste si velký pozor na to, aby tam, nedejbože, nezůstal nějaký kousek, který by mu mohl zaskočit? Tak to už neplatí. Dnes se totiž malým gurmánům servíruje jídlo rovnou do ruky.

Mrkvička ve formě pyré? No, prosím tě, já dávám malé už rovnou mrkev do ruky! I když se vám to může zdát nepochopitelné, tak rodiče, kteří praktikují Baby Led Weaning (BLW), jak se tato metoda nazývá, na ni nedají dopustit.

Prosím, mrkvičku, do ruky

S BLW můžete začít ve chvíli, kdy vidíte, že dítě jeví o jídlo zájem. Samozřejmě, že by to nemělo být dříve než u příkrmů na lžičku. Rozdíl oproti klasickému krmení lžičkou je v tom, že dítěti nedáváte jídlo do pusinky vy, ale necháte ho, aby se krmilo samo, případně mu ho dáte do ruky.

Krmení by mělo být podle zakladatelky této metody, Gill Rapley, projevem vůle dítka. Jedná se o první seznámení s jídlem, objevování nových chutí a vzbuzení zájmu o jídlo. V první řadě tedy nejde o zasycení.

Ideální je začít tak, že si malého jedlíka vezmete ke stolu, kde má možnost pozorovat u jídla vás. Zarytí příznivci BLW tvrdí, že pokud dítko začínáte krmit kašičkami, kdy vy sami určujete množství i strukturu jídla včetně vymezeného času, tak tím narušujete psychiku dítěte. To mi přijde ale trošku utažené za vlasy vzhledem k tomu, že jsem první tři děti zpočátku krmila výhradně rozmixovanou stravou a nemám pocit, že by tím někdy trpěly. Dnes jsou navíc skvělí jedlíci a rozhodně ve stravování nejsou vybíraví.

Lžičku nezatracujte

I když BLW propaguje nechat děti jíst rovnou kousky zeleniny nebo ovoce, neznamená to, že děťátku odepřete polévky, kaše nebo jogurty, bez kterých to bez příboru nepůjde. Tady ale propagátoři BLW radí nechat dítko, aby se krmilo rovnou samo. Jen je třeba mu ukázat, jak se se lžičkou zachází. Kdo má děti, tak je mu jasné, že sedmiměsíční dítko, které s příkrmy začíná, se asi lžičkou samo moc nenají, ale je třeba vydržet (a překousnout ten nepořádek všude okolo). Jak již bylo zmíněno, BLW není o nasycení, ale o vzbuzení zájmu o jídlo. Důležité je také dopřát malému jedlíkovi dostatek času na prozkoumání nových chutí a netlačit na něj.

Většina maminek v tuto dobu své dítko ještě plně kojí a je jasné, že bude chvíli trvat, než jedno jídlo dokáže nahradit mléčnou dávku. Proto miminko po jídle normálně nakojte (nakrmte), jak je zvyklé. Ochutnávání jídla by nemělo být na úkor kojení.

Nezačne se dusit?

To byla jedna z prvních otázek, která mi proběhla hlavou, když jsem poprvé slyšela o této metodě. Stále mám v živé paměti, jak se jeden z mých tří synů pravidelně dusil kousky jídla i v roce a půl…

Snad není třeba ani zmiňovat, aby rodiče měli miminko vždy pod kontrolou a připravovali mu jen takové kousky, které jsou vhodné do ruky. Děti v tomto věku nemají téměř žádné zoubky, proto jídlo jen ocucávají. Nemusíte tak mít strach, že by si rovnou ukouslo kousek mrkvičky a pak ji nemohlo spolknout.

Zastánci BLW navíc říkají, že děti, které jsou odjakživa zvyklé na kousky a různé tvary jídel, nemají s „dušením“ u dětí problém, protože ty již ví, že je třeba kousky nejprve rozkousat a pak polknout. Zatímco děti naučené na kašičky mohou mít s přechodem na tužší stravu potíže.

Dobrá zpráva na závěr. Zkušenosti v zahraničí, kde je tato metoda známá delší dobu než u nás, ukázaly, že děti, které byly krmeny metodou BLW, neměly v budoucnu problém ochutnat cokoliv a méně se bály s jídlem experimentovat.

Na závěr je třeba podotknout, že zatímco některým rodičům přijde tato metoda jako „objevná“, najdou se rodiče, kteří se jen podivují, protože svým dětem dávali s klidem v sedmi měsících rohlík do ruky a jídlo dětem nikdy nemixovali.

A jak jste to měli nebo máte u svých dětí vy?